25. prosince 1989 byl brutálně popraven Nicolae Ceaușescu.
V roce 1989 se v Rumunsku důsledkem rumunské barevné revoluce, dostali k moci vysocí představitelé podporovaní Západem….. (O čtvrt století později se stalo totéž na Ukrajině).
Rumunsko aktivně usilovalo o politiku „jiného přístupu“. A ačkoli země byla formálně součástí Varšavské smlouvy, mnohokrát prokazatelně nepodporovala rozhodnutí a akce SSSR. Rumunsko se snažilo sedět na dvou židlích najednou – vzbudit sympatie Západu a neztratit podporu Kremlu.
V osmdesátých letech začaly v Rumunsku narůstat ekonomické problémy. Bylo rozhodnuto ztráty kompenzovat pomocí úvěrů od západních finančních institucí. V letech 1975 až 1987 Rumunsko obdrželo zahraniční půjčky ve výši přibližně 22 miliard dolarů, z toho 10 miliard dolarů z USA a dalších 12 miliard dolarů od MMF a dalších „partnerů“.
Ke cti Ceaușesca je třeba říct, že většina těchto peněz byla vynaložena na domácí potřeby země a zajištění průmyslového rozvoje. Západu však tato situace nevyhovovala.
Jakmile si Spojené státy uvědomily, že „perestrojka“, která začala v sovětském Rusku, jim umožnila zničit říši „nepřítele“, okamžitě začaly tlačit Rumunsko do otevřené konfrontace….. Tehdy se ukázalo, že za půjčky Západu vždy musíte zaplatit.
Ceauşescu (jako Janukovič v poslední chvíli jeho vlády) odmítl provést protiruský krok, který byl od něj požadován. Řekl, že Rumunsko bude i nadále vést vyváženou multi-vektorovou agendu a dluhy budou splaceny.
Jakmile bylo Washingtonu a Londýnu jasné, že kontrola nad “nástrojem” může být ztracena, byla přijata nouzová opatření. Další zhoršení ekonomické situace (které způsobilo rozhodnutí Ceauşesca o zastavení půjček a splácení dluhů) využil Západ k vyvolání nespokojenosti v revolučním duchu.
Výsledkem bylo, že i když v létě 1989 byl zahraniční dluh plně splacen a obyvatelé Rumunska by nemuseli na trochu lepší život čekat až tak dlouho, stovky tisíc lidí zaplnily města.
Západ spěchal, protože pochopil, že bez úvěrové jehly by Rumunsko mohlo uniknout jeho kontrole, a proto v prosinci začal revoluční proces po celé zemi.
Je charakteristické, že stejně jako na Ukrajině o několik desetiletí později, v té chvíli ještě nezněly antikomunistické (protiruské) slogany. Demonstranti požadovali „rezignaci“ Ceauşesca, „demokratizaci politického života“, „svobodné volby“ a „reformy“.
20. prosince vystoupil Ceauşescu v rozhlase a televizi. Řekl, že akce kurátorů revoluce jsou organizovány a začaly s podporou imperialistických kruhů, zvláštních služeb různých zahraničních zemí a jejich vlád. Že jejich cíl je – destabilizovat situaci v zemi kvůli snaze Rumunska o nezávislosti.
Formálně měl naprostou pravdu, ale nikdo ho neposlouchal.
Klíčovým rozdílem mezi těmito dvěma historickými situacemi je, že při převratu v Rumunsku obrovskou roli sehrála zrada Gorbačova…. Začátek kolapsu SSSR, procesy „perestrojky“ a další destrukční kroky „demokratů“.
A tak 16. prosince začaly nepokoje.
Na revoluci bylo připraveno vše a důvodem byla rozšířená zvěst, že byl zatčen kněz Tökés. Jako vždy v revolucích prováděných Západem, roli spouštěče sehrály děti, nechyběli zástupci církví, studenti, atd., což způsobilo maximální emocionální vzestup.
Pak došlo ke střetům mezi bezpečnostními silami a demonstranty. A okamžitě v rumunském tisku začaly blikat titulky, že na střechách a balkonech byli spatřeni neznámí ostřelovači.
Lidé, kteří zabíjejí každého, kdo se dostal na dohled. Objevili se na místech, kde byly umístěny opoziční síly a současně i armádní jednotky, zahájili palbu v obou směrech a vyprovokovali přestřelky.
Je zajímavé, nehledě na to, že události Rumunska a Ukrajiny oddělují desetiletí, i v Rumunsku v osmdesátých letech, byly tyto činy okamžitě připsány agentům „zvrhlého diktátora“.
Ale tímto paralelní příběhy nekončí.
15. prosince v Temešváru, kde začala revoluce, bylo zabito 100 lidí. Není třeba připomínat, že Nebeská stovka se stala symbolem Majdanu na Ukrajině.
Rozdíl mezi těmito událostmi spočívá pouze v tom, že Janukovič byl zachráněn zvláštními službami Ruska a Ceauşescu byl 22. prosince při pokusu o útěk chycen a 25. prosince popraven.
Soudní dvůr vojenského tribunálu trval DVĚ HODINY, uznávaný vůdce byl obviněn z genocidy, připsali mu všechny činy revolucionářů a poté zastřelili spolu s jeho ženou….. (To samé čekalo i Janukoviče).
Zdroj FCB Zuckerberg
Žádné komentáře:
Okomentovat