V Evropě se dle odborníků schyluje k povinným odvodům do armády a k povinné vojenské službě. Současně Evropu čeká přechod nikoli na zelenou, ale na válečnou ekonomiku. Ohrožením ze strany po zuby ozbrojeného Ruska se odůvodní společná obranná politika. O válce se nebude rozhodovat v jednotlivých zemích EU, nýbrž v centru. Takový je trend, na jehož konci bude spálená země nikoho. Že se vůči politikům nezvedá odpor občanů, je dáno tím, že si válku neumějí představit. A to ani tehdy, když už v sousedství umírají vojáci po tisících a v televizi vidí ruiny měst, kterými se převalila fronta.
Naivně věříme, že u nás válka nakonec nebude, protože jsme si ji nezvolili. Že s válkou nepočítáme, ale na její odvrácení nestačí. Nepočítáme s lidmi, kteří válku chtějí. Politici, kteří se dnes tváří, že naše vojáky do války nepošlou, zítra řeknou, že obrana útokem je vlastenecká povinnost. Zkušenost obětí minulých válek je nepřenosná. Člověk, který celý život prožil v míru, pochopí, o co jde, až když ho zmrzačí granát. Ještě včera se pranýřovalo strašení válkou. Dnes se straší před těmi, kteří chtějí mír. Zítra budou na mušce ti, kteří nejsou ochotni zabíjet. Čas samozřejmého míru se rychle zkracuje. Pokud tedy ještě nějaký zbyl, varují odborníci i novináři.
Žádné komentáře:
Okomentovat