Společné usnesení o české nezávislosti z 5. května 1917 (z knihy Čech v americkém kongresu).
„Poněvadž České národní sdružení (Bohemian National Alliance), zastupující pět set čtyřicet tisíc Američanů českého původu, věří, že na konci války by měl být osud slabších národů právem zvážen v rámci míru, a protože se Američané české krve, jakožto milovníci svobody, ve velkých číslech podíleli na zachování americké svobody a celé Unie a v této době dobrovolně přispěchali na pomoc naší zemi větším podílem než jiné rasy, a poněvadž český boj za národní nezávislost a zachování identity vlastního jazyka trvá již staletí navzdory rakouskému terorismu a navzdory ponižujícím vlivům tyranské rakouské byrokracie, a poněvadž prezident ve své velké obraně americké cti před Kongresem Spojených států řekl:
Právo je však cennější než mír a budeme bojovat za věci, které byly vždy našim srdcím nejdražší – za demokracii, za právo těch, kteří se podrobí autoritě, za hlas ve své vládě, za práva a svobody malých národů, za všeobecnou vládu práva takového souladu svobodného lidu, jaký přinese mír a bezpečí všem národům a učiní svět konečně svobodným. Takovému úkolu můžeme zasvětit své životy a jmění, vše, čím jsme, a vše, co máme, s hrdostí těch, kteří vědí, že nadešel den, kdy Amerika má tu čest prolít svou krev a vynaložit své síly za zásady, které ji daly život a štěstí, a za mír, kterého si cení. Bůh ji ochraňuj, nemůže jinak.
Proto nechť je usneseno Senátem a Sněmovnou reprezentantů Spojených států amerických ve shromážděném Kongresu, že jednou podmínkou míru má být, že Čechy budou svobodné a nezávislé a bude jim poskytnuto právoplatné místo mezi národy světa, na základě výzvy formulované prezidentem k přijetí mezinárodní zásady, že „Všechny národy odvozují svou oprávněnou moc od souhlasu těch, kterým vládnou.“ Souhlasu netřeba.
Jan Campbell
Žádné komentáře:
Okomentovat