Po převezení do SSSR byla vyměněna za nějakého agenta v rámci výměny agentů mezi SSSR a USA a vydána do USA. Ponecháme-li stranou úvahy o její poněkud neprůhledné povaze a zametání stop, transparentním faktem zůstává, že byla minimálně dvojitou agentkou a že byla odsouzena k trestu smrti. To je výchozí pozice. Zbývá prokázat, zda byl trest vykonán a pakliže nebyl, tak proč nebyl? Komu tato hra sloužila?
FOTO: TOP News
Expert dodává, že poprava by v jejím případě mohla být fingována jen dvojím způsobem. Na šibenici by skončil někdo jiný úředně vydávaný za Horákovou nebo oběť na šibenici nezemřela. Přikláněl se k druhé verzi, která se doslova nabízí. (V případě prvé by existovala urna s popelem jiné popravené, ale žádná taková v evidenci není – pozn. RSP.) Na Horákovou totiž byla použita šibenice typu „prkno“. Zde nekončí odsouzenec v propadlišti, to znamená, že nemá zlomený vaz, nýbrž byl popravován smyčkou kolem krku, která se napíná a oběť zemře udušením. Aby se stala poprava fingovanou, stačilo povolit lano, smyčka by se uvolnila a odsouzenec by se neudusil. Dále je citován úřední záznam kata Trundy, který u popravy nebyl: „Katův pomocník trhl lanem za její spoutané nohy, až ji udusil.“ Otázka je, kdo tedy byl katův pomocník? Zdá se, že vlastně vůbec neexistoval.
Pokud neexistoval, tak byla nebo nebyla popravena? Autor protokolu MUDr. Hampl u popravy také nebyl. Popravovány byly 4 osoby. První byl Záviš Kalandra, druhý Oldřich Pelc, třetí Jan Buchal a za ním následovala Horáková. Zde by pro přežití odsouzené hovořil fakt, že byla poslední. Jako vedoucí síla vyzvědačské skupiny měla být popravena jako první. To byla tehdy praxe všude na světě. Pokud měla být poprava fingovaná, bylo nutné zařadit odsouzenou na místo poslední, aby bylo možno provést nepozorovaný únik, aby bylo co nejméně svědků. MUDr. Hampl je podepsán pod protokolem o smrti Milady Horákové. Ale nebyl na místě. Ohledáním mrtvol na místě byl pověřen MUDr. Grünwald. V případě tohoto náhradníka MUDr. Hampla, stejně jako u katova náhradníka nelze o této osobě vůbec nic dohledat. Existence a úloha těchto dvou osob je naprostou záhadou.
(Řečeno s Vlastou Buriánem: „Jde o bytosti tzv. mystické, které provedly popravu, ohledaly mrtvolu a víc od takového nějakého pomocníka a MUDr. Grönwalda nemůžeme chtít. A že neexistovali? To už nemusí nikoho zajímat.“) Vypadá to tak, že vůbec neexistovaly.
Pan Kopecký, se domnívá, že žádosti o milost od Winstona Churchilla, Eleanor Rooseweltové, Alberta Einsteina, nemohlo moskevské vedení ani Gottwald ignorovat.
Sama Horáková sdělila své spolužačce, že se bojí odvozu do SSSR. Žádosti o milost přicházely z Velké Británie a USA. Pakliže by moskevské vedení a Gottwald žádosti uznali, následoval by transfer Horákové na Západ, nejpravděpodobněji do USA pod změněnou identitou. To by jí nemělo působit potíže, protože už v době protektorátu Čechy a Morava fungovala pod krycími jmény Milada Králová nebo Milada Pěkná. Byl důvod, proč by se měla CIA k transferu do USA rozhodnout? Nejednalo se o jejich agenta, ale o osobu, která se rozhodla nabídnout své služby CIA a ještě navíc šlo o „dublera“ - agentky pracující na dvě strany.
Na dotaz: Co by KSČ fingovanou popravou získala, odpověděl Ströbinger: Poprava musela být oficiálně provedena jako odstrašující případ. (Patří se pro úplnost dodat dodat, že kromě žádostí o milost několika významných „potentátů“ a osobností ze Západu, docházely tisíce žádostí od občanů ČSR - ze závodů, kteří žádali za vlastizradu pro Horákovou trest smrti – pozn. RSP). Ve skutečnosti mohlo dojít mezi USA a ČSR k výměně agentů a Horáková mohla strávit zbytek života pod cizí identitou v Americe. Pokud jste se věnovali problematice politických procesů v 50. letech, tak víte, že politické procesy (v Polsku, Maďarsku a ČSR – pozn. RSP) byly zejména hrou americké CIA.
Pokud se týká historiků, kteří tyto informace a závěry poskytli, tak třeba hrabě Buquoy (vysoký důstojník MI6 v penzi - pozn. TOP News) je přítelem tzv. „sudetských Němců“. Ale právě tím je jeho svědectví cennější. Kdyby to byl nějaký komunistický historik, tak by mu nikdo nevěřil. Buquoy neměl žádný zájem, aby bránil komunistický režim.
V roce 1968 v rozhlase běžela jedna relace, která rozebírala politické pozadí událostí, a autentičtí svědkové vzpomínali na to, jak se někteří lidé dostali do sporu s KSČ. V tom pořadu jeden z těch 639 odsouzených mluvil o tom, jak spolupracoval s britskou MI 6 a byl spojkou k Miladě Horákové. Pokud měli komunisti tyto informace, potom Milada Horáková byla pochopitelně odsouzena, ona nebyla jen dvojitým, ale pravděpodobně až trojitým agentem.
Související články:
Dohady. Gottwaldovské vedenie štátu a ÚV KSČ a rovnako moskovské vedenie by asi neriskovalo, že by pred pracujúcou triedkou a pred členmi KSČ stratili tvár "revolucionárov", keby sa po rokoch správami spoza Železnej opony ukázalo, že ich hra politickými procesmi a až s politickými popravami proti "agentom imperializmu, špiónom a zradcom", bola falošná, a že Miladu Horákovú nepopravili, ale vymenili napríklad za agenta CIA. Skôr možno predpokladať, že ak Horákovú komunisti nepopravli a previezli ju do Moskvy, že Sovieti za udelenú "milosť" využili jazykové znalosti Horákovej, za jej prísľub doživotnej lojálnosti a vernosti Sovietskemu zväzu a pod hrozbou smrti jej a jej rodiny od ruských agentov (za zradu) možno tajne vybavili Horákovú novou identitou a poslali ju v rámci diplomatických služieb pôsobiť ako ich agentka v niektorej "záujmovej" krajine ... Pravda, toto sú tiež len dohady.
OdpovědětVymazatRokuto, ty jsi ale čurák.
OdpovědětVymazat