Místopředseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že mimořádný sjezd ČSSD 18. února by měl rozhodnout o tom, jestli strana bude vyjednávat s hnutím ANO o nové vládě, anebo zda sociální demokraté půjdou do opozice. Ovlivní sjezd ČSSD proces sestavování Babišovy vlády?
Sjezd ČSSD patrně podstatným způsobem ovlivní proces sestavování druhé Babišovy vlády. Babiš potřebuje nějakou legitimitu pro podporu své vlády, kterou mu v nějaké formě poskytnou KSČM a SPD. Tu může nyní získat jen od ČSSD či její významné části. Nejde ani tak o hlasy ve sněmovně, ty nedostane všechny a není jich tak mnoho, ale o určitou symboliku. Tato skutečnost podstatným způsobem ovlivní jak jednání sjezdu ČSSD 18. února, tak i vývoj v ČSSD poté.
Může se stabilizovat voličská koalice hnutí ANO, SPD, komunistické strany a případně i ČSSD nebo její části? Co by pro Česko znamenala tato kombinovaná vláda de facto Miloše Zemana s Babišem?
Je velmi pravděpodobné, že půjde o nějakou formu zčásti deklarované a zčásti skryté a různými benefity podporované spolupráce ANO, SPD, KSČM a části ČSSD. Babišovi i s podporou Zemana se stěží podaří získat podporu celé ČSSD, protože některé osoby v této straně mají předepsanou jinou roli. Nedomnívám se však, že by to byla jen vláda Zemana s Babišem. Podílelo by se na ní více vlivných subjektů, jejichž soudržnost by byla poměrně velká, protože by sledovaly komplementární cíle, tj. v řadě věcí si nepřekážely.
Jinak řečeno – Zeman, Babiš, někteří hráči z SPD, KSČM a ČSSD vidí svou kořist ve zcela odlišných revírech, což může umožnit jejich efektivní spolupráci s vysokou mírou soudržnosti. Pro vývoj nejen české politické scény by to mohlo mít značný význam. Zvláště když si uvědomíme, že stará politika volebních slibů se přežila a že vyvstala společenská objednávka po politice nové, která by podporovala proces zrání společenského vědomí a sebevědomí a která by se o tento proces současně opírala.
Exministr vnitra Milan Chovanec demonstroval jasně, na které straně stojí, a v minulých dnech dal najevo, že podporuje Miloše Zemana. Co si o tom myslíte? Nemůže právě tento fakt na sjezdu rozhodnout v jeho prospěch?
Chovanec by si rád uchoval roli jazýčku na vahách. Pozval sice Zemana na sjezd ČSSD, současně si však nejen Zeman pamatuje, jakou roli sehrál po lánském puči v roce 2013 (který dokonce pod tímto názvem vešel do Wikipedie). Velmi problematická je také Chovancova podpora mccarthyovskému centru Jakuba Jandy a jeho takzvaným Evropským hodnotám, které se pokoušejí přenést hybridní občanskou válku založenou na komplotu složek zpravodajských služeb z USA do naší země. Dodnes si nejsem jist, zda Chovanec ví, na které straně ve složitém procesu metamorfózy současné globální moci, kdy jádro té staré moci zdegenerovalo, rozpadá se a prochází složitým procesem transformace, stojí. Uvidíme, v jaké roli bude účinkovat na sjezdu ČSSD.
Je podle vás právě Milan Chovanec tím, kdo nakonec bude zvolen jako jasný lídr ČSSD? Kdo má podle vás ve volbě předsedy větší šance – Jan Hamáček, Chovanec, hejtman Vysočiny Jiří Běhounek, bývalý šéf Vojenského zpravodajství Miroslav Krejčík... Anebo ještě někdo jiný?
Pokud by Hamáček podpořil jakoukoli formu legitimizace druhé Babišovy vlády částí ČSSD, například tím, že by jako předseda nechal na každém sociálním demokratovi, jak se v této otázce rozhodne, mohl by se již 18. února stát předsedou ČSSD. Pokud by se vyslovil proti této variantě, může sehrát Chovanec významnou roli. Není ovšem vyloučeno, že Chovanec provede stejný obrat jako v roce 2013. Podpora Zemana v ČSSD – a to i mezi delegáty na sjezdu ČSSD – je natolik velká, že by příliš velký tlak na zamítnutí legitimizace druhé Babišovy vlády znamenal rozštěpení ČSSD a určitě by se našly osobnosti, které by se prozemanovskému křídlu postavily do čela.
Může sjezd ČSSD ovlivnit osobní účast Zemana? A jak? Neodejdou někteří delegáti ze sálu, případně jinak neovlivní dopad Zemanova vystoupení?
Jak se ukázalo i při nynější prezidentské volbě, je Zeman velmi dobře informován o jednání jednotlivých hráčů v ČSSD. Může dojít k určitým pokusům zpochybnit Zemanovu důvěryhodnost nějakým excesem v průběhu jeho účasti na sjezdu, ale podstatnou část delegátů Zeman určitě ovlivní. A to přesně ve směru cíle, který si klade – legitimizovat Babišovu druhou vládu, dosadit do ní lidi, které považuje za své, získat rozhodující vliv v sociálnědemokratickém hnutí u nás.
Proběhne sjezd ČSSD podle předem připraveného scénáře a v poklidu skončí předem připravenými dohodami, nebo se může odehrát něco dramatického? Nehrozí patová situace, či dokonce rozdělení ČSSD?
Nejpravděpodobnější je nějaká patová situace přetrvávající v delším časovém horizontu. Ti, kteří organizovali sjezd jako jednodenní na neděli 18. února, a to se zřejmým cílem, aby vše zůstalo po starém, se přepočítali. Sjezd bude muset být prodloužen a o tom, jakým způsobem a dokdy, se povedou dlouhá jednání. Patrně vše začne již při projednávání procedurálních otázek na začátku jednání sjezdu. Vzhledem k tomu, že pro poskytnutí legitimity Babišově druhé vládě stačí jen část delegátů sjezdu a že účast v této vládě bude spojena s řadou benefitů, nemůže si současné vedení ČSSD vynutit poslušnost příliš průhlednou restrikcí jednání sjezdu, příliš zjevným umlčováním alternativních názorů. Proto počítám spíš s tím, že projednání procedurálních, personálních i obsahových otázek bude drhnout, že 18. února půjde jen o předběžné vykolíkování místa budoucích střetů.
Pokud se ČSSD rozštěpí, kdo ze socialistů nakonec bude ochoten jít s Babišem do vlády?
Patrně to budou nejen členové a nominanti současné ČSSD, ale i lidé blízcí Zemanovi v době, kdy vedl sociálnědemokratickou vládu, příp. i někteří lidé z doby Rusnokovy vlády. Do hry může vstoupit i Paroubek.
Mimochodem – exministr a ekonom Vlastimil Tlustý se domnívá, že opětovným zvolením Miloše Zemana začíná znovuzrození ČSSD, že se Zeman „vrátí“ do ČSSD, budou vyexpedováni ti, kdo ho v minulosti zradili, a přes „své lidi“ může nakonec sociální demokracii dostat až na teoretický zisk 25 procent... Co si o tom myslíte?
Zeman je silná osobnost, ale není to Gandalf. Kouzelníci u nás prostě nejsou. ČSSD, ale nejen ji, ale také např. KSČM čeká střet mezi starou politikou, která se už přežila, a politikou novou, po které je ze strany probouzející se veřejnosti poptávka. V čem je rozdíl? Stará politika něco nabídne jako lákadlo pro voliče, a to zpravidla až tehdy, když se blíží volby. A doufá, že na politickém trhu na základě dobrého „marketingového zpracování“ lákadla získá hlasy, s nimiž pak její rutinéři mohou handlovat. Proto má zájem jen o to, co je líbivé a co si nevyžaduje podrobnější výklad, přesvědčování těch, kterým stačí jednoduchá řešení. Stará politika také nikdy nenarazí na konflikty s prosazováním toho, o co jde. Z nevážně míněných slibů se snadno ustupuje a zdůvodnění se vždy najde. Nová politika od samotného počátku, nezávisle na volbách, vidí jako svou prioritu probouzení, zrání a dozrávání veřejného vědomí a sebevědomí. Ti, kteří se na ni podílejí, se také od počátku setkávají s bariérami jak prosazení toho, co se navrhuje, tak i samotného procesu objasňování toho, o co jde. To těm, kteří dělají novou politiku, umožňuje identifikovat příčiny bariér a postupně odhalovat to, o co ve společnosti jde i jaké jsou příčiny současných problémů. K tomu viz podrobněji:
Oproti těm, kteří byli jako „Antizemanové“ nabízeni v těchto prezidentských volbách, jsem s plným vědomím, s plnou zodpovědností, ale také s vědomím nedostatků svého favorita podpořil Zemana. Miloš Zeman je však jen mistr staré politiky, ale není tím, kdo by inicioval vznik nové politiky. Ta se bude teprve rodit jak v podmínkách řešení chronických krizí tradičních programových stran, tak i mimo ně. ČSSD má z tohoto hlediska dvě možnosti: Buď zůstane v zajetí staré politiky a zanikne jako nevýznamná strana, nebo se vydá cestou nové politiky, kdy bude pokračovat ve stylu, na základě kterého vznikla. A vyrovná se selháními, kterými v důsledku setrvačného přístupu podlehla. Jinými slovy: Buď ČSSD vyklidí politický prostor, který jí nabízí perspektivu, nebo jej obsadí. A na tom Zeman moc nezmění. Spíše během jednání 18. února tuto základní alternativu svou osobní účastí překryje a bude se rozhodovat až v dalších obdobích. Je to běh na dlouhou trať.
Exministr vnitra Chovanec uvedl, že hlavní problém ČSSD je v nedostatečném marketingu, pokud jde o jinak celkem dobrý program strany. Jak se na to díváte? Co je hlavním problémem ČSSD? Lze tuto stranu ještě nějak zachránit?
Ten, kdo si myslí, že problém je v marketingu, je zcela mimo. V dobách historického excesu se politika neprodává jako dámské vložky Always či plenky Pampers. Ale navážu na Chovance. Ten ve své prezentaci jako uchazeče o post předsedy ČSSD řekl, že vidí hlavní problém v nejednotě této strany. Pokusil jsem se ho opravit s tím, že hlavní problém není v nejednotě, ale v nesjednocování. Zásadní rozdíl mezi „nejednotou“ a „nesjednocováním“ je v tom, že „nesjednocování“ začíná hluchotou. Mohu být ještě konkrétnější. Hluchota se například projevuje v tom, že zaznívají výzvy k dialogu, diskusi apod. uvnitř ČSSD, ale sami autoři těchto výzev na názory překračující rámec staré politiky neslyší. Pokračuje setrvačná politika rutinérství a čachrování s pozicemi. Budoucnost nezáleží ani tak na tom, jak se vyřeší problém dluhů a financování ČSSD, ale na tom, zda těm, kteří mají možnost něco ovlivnit, dojde, že „postaru se žít nedá“. Tentokrát to bohužel platí, říká TOP komentátor Radim Valenčík pro PL.
Žádné komentáře:
Okomentovat