Jak věděl už spoluzakladatel Československa Edvard Beneš, bez silné republiky nemají český a slovenský národ v geopoliticky exponovaném středoevropském prostoru naději na dlouhodobé přežití a rozvoj. Nutné je proto urychlené dojednání ústavní smlouvy o společné zahraniční a bezpečnostní politice v současných nestabilních časech, kdy čelíme úderům migrační zbraní a dalším teroristickým hrozbám.
Ve zbytkové Czechii nejen nemáme na nové hrozby připravenou Armádu ČR, Integrovaný záchranný systém a Policii ČR, ale hroutí se i potravinová bezpečnost s dostupností bezpečných potravin produkovaných na našem území a s postupujícím váháním o dostavbě nových energetických zdrojů a přenosem energie ze severních německých větrníků na jih přes naši přenosovou soustavu hrozí i náhlý blackout (totální výpadek elektrické energie) s devastujícími účinky na civilizaci v ČR.
Paradoxně je tak ČR nikoliv oporou, ale hrozbou pro svoje občany. Nedostatečným potíráním a vyšetřování trestné činnosti policistů a státních zástupců a provozováním zklientelizovaného veřejného sektoru, což vše v důsledku vede k porušování lidských práv našich občanů na území České republiky.
Naše národní zájmy jsou tak špatně chráněny a naše armáda je v současné době nefunkční. Neexistuje obranná doktrína, která by dokázala pojmenovat permanentní i nové hrozby a určit jak velká má být naše armáda, jaké má mít složení a vybavení.
Ohrožení naší země může přijít i z velmi nečekaného směru.
Ač se to bude zdát překvapivé, ohrozit nás mohou i ti, kdo jsou dnes vydáváni za naše spojence. Mimo to, že spojenec nemusí být ještě přítel, když velmi dobře víme, že národy nemají přátele, ale pouze své zájmy. A když i tak malé země, jako je třeba Maďarsko jsou jistě připraveny zasáhnout i vojensky na ochranu své země a svých hranic a tím jsou pro nás inspirací.
Ani USA, které mají dnes neotřesitelnou pozici světové jedničky, nelze opomenout při výčtu bezpečnostních rizik. Mají totiž vždy nejprve na zřeteli své strategické zájmy a jim podřídí cokoliv.
Příkladem pošlapávání všech pravidel je projekt Échelon, který umožňuje Spojeným státům špionáž nejen vojenskou, ale i hospodářskou u všech jejich spojenců. Zvláště vyzrazení obchodního a průmyslového tajemství už bylo několikrát zneužito proti evropským firmám!
Zajímavý je také velmi laxní přístup USA k boji proti drogám, praní špinavých peněz, ať již Jihoamerických, asijských nebo ruských mafií. V souvislosti s drogami je velmi zajímavé, že Taliban v Afghánistánu vymítil produkci opia, zatímco ihned po příchodu Američanů byla tato produkce obnovena v plném rozsahu.
Podezřelá je i snaha USA o vytvoření protiraketového deštníku,, který je zdůvodňován ochranou proti Iráku nebo Severní Koreji. Věříme však v racionální politiku nového presidenta USA Donalda Trumpa.
Hrozba z východu se dnes již zdá být minulostí, ale vzhledem k tomu, že zde jsou obrovské zdroje surovin, Rusko je ovládáno skupinou prominentních důstojníků KGB a kdejaká země má jaderné zbraně, nelze ani toto nebezpečí podceňovat.
Potenciálně nebezpečný je každý národ a každá země světa. Zvláště pak s ohledem na přibývající počet obyvatel a vzrůstající hlad a bídu na jih a východ od nás.
Kromě těchto tradičních hrozeb vyvstává i nová. Kriminální mafie se internacionalizují, vyzbrojují a nabývají na takové síle, že už to není jen otázka policie, ale přímo obrany!
Armáda by měla být především zárukou suverenity naší země, obrany národa a vlasti. Musí se řídit obrannou doktrínou, která ji bude směřovat proti všem hrozbám a protivníkům. Ač se to zdá protismyslné, po skončení studené války je svět nejistější a v určitém ohledu i nebezpečnější. Dřívější hrozby zeslabily, ale nezmizely, zatímco mnoho nových přibylo.
Spojenci nejsou jistí a mohou se snadno změnit v konkurenty, antagonismus mezi lidmi narůstá, narůstá také tlak mezi jednotlivými kontinenty a etniky.
Armáda proto musí být silná a respektovaná. Navrhujeme:
Zajistit vojenskou nezávislost České republiky. Obrana je výrazem národní vůle a proto je naprosto zbytečné se podílet, ať již na akcích NATO, nebo na vytváření evropských vojenských jednotek, na jakýchkoliv mezinárodních operacích je možné se podílet jen tehdy, budou-li v souladu s našimi vlastními zájmy. Tato pozice a vystoupení z NATO, rozhodně ale nevylučuje technickou a informační spolupráci s ostatními demokratickými zeměmi.
Posílit obranný duch u našich občanů. Moderní konflikty zvyšují význam psychologických faktorů, používání podvratných technik a mediální manipulace. O to větší důraz je nutné klást na psychickou odolnost národa, proto je povinností státu, jako strážce národní kontinuity, pěstovat lásku k vlasti, národní hrdost tak, aby si lidé uvědomovali křehkost svých svobod a dokázali se bez slabosti postavit všem nepřátelským záměrům, ať již skrytým nebo otevřeným.
Vrátit armádě vážnost, kterou si zaslouží. Je třeba ocenit materiálně i morálně všechny občany, kteří své ideály a své životy zasvětí službě vlasti. Přizpůsobit vojenský rozpočet požadavkům zajištění bezpečnosti země. Věnovat tři až čtyři procenta HDP na tyto účely není nerealistické a ani nemůže ohrozit ekonomický rozvoj.
Ocenit materiálně i morálně všechny občany, kteří prošli ohněm konfliktů ve službě vlasti. Dosavadní macešský přístup státu k veteránům od druhé světové války dodnes je urážející. Vytvořit národní gardu pro vnitřní ochranu území republiky složenou z dobrovolníků.
Jejím hlavním posláním by bylo maximálně snížit přístup na naše území v případě konvenčního napadení; sloužit jako zdroj vyškolených osob pro kompletování armádních sil; podporovat policejní síly při udržování pořádku; sloužit při živelných katastrofách a nehodách velkého rozsahu.
Nábor a formování dobrovolníků by probíhalo ve třech fázích:1. Krátká orientace, obdobná vojenské přípravě; 2. Získání specializace v průběhu šestiměsíční intenzivní výuky; 3. Pravidelné zkvalitňování znalostí a dovedností.
Podporovat domácí průmysl s orientací na zbrojní výrobu.
S ohledem na skutečnost, že v současné době nemáme dostatečné síly, abychom stávající ústavní systém mohli změnit na formu plného rozdělení a oddělení moci (tak zvaný presidentský systém, resp. demarchie) a systém parlamentní demokracie jako formy vlády je u nás tradiční s tím, že v důsledku historických událostí nikdy neměl možnost se plně rozvinout, jsme rozhodnuti jej v současné době respektovat s tím, že navrhneme následné reformy:
1. Okamžité zrušení senátu. Parlamentní demokracie má býti vzorem jednoduchosti. Česká republika je unitární stát, takže existence senátu je zcela zbytečná.
2. Zvýšení presidentské pravomoci směrem k přijímání zákonů. Pokud president vrátí zákon, musí býti přijat ústavní většinou. Zde odkazujeme na ústavu 1. ČSR, kde slib zavazoval presidenta, že bude šetřiti zákonů, zejména zákonů ústavních. Při současné nekvalitě zákonodárné činnosti parlamentu je třeba velmi bedlivého posouzení. Na tuto činnost bude nutno hlavě státu poskytnout potřebné prostředky a možná i čas, aby mohl vést příslušné konzultace s experty a nedocházelo tak "k výrobě legislativních zmetků" jak je v naší zemi zvykem.
3. Otázka nezávislosti soudů. Zcela katastrofální situace je v našem soudnictví, kde existuje nejen nevymahatelnost práva, ale též řada soudních rozsudků je vynášena v rozporu se zákony, což nás nutí dosavadní systém změnit. V USA mimo nejvyšší federální soud jsou soudci v jednotlivých státech voleni, což jim na jedné straně dává principielní nezávislost, na straně druhé pak své zaměstnání nemají doživotně zaručeno. V našem případě je v rozporu s tradicí kontinentálního práva zavést volitelnost soudců. Mandát soudce by měl prodloužen pouze v případě úspěšného a včasného vyřešení svých soudních jednání v 70%. Nelze však celý soudní institut nechat bez jakékoliv kontroly. Dochází-li totiž ke korupci v politickém životě, který je svým způsobem pod drobnohledem, tím horší situace musí býti v soudnictví, které je víceméně mimo veřejnou kontrolu.
Z těchto důvodů by mělo být stanoveno periodické přezkušování, kdy by měly kvalifikované komise v určitých obdobích provést kontrolu pracovní činnosti jednotlivých soudců a na tomto základě navrhnout, či nenavrhnout další setrvání v jejich funkci. Tyto komise by byly zcela nezávisle jmenovány presidentem a jejich činnost by byla upravena zákonem.
4. Otázka referenda a volba presidenta. Jsme pro posílení forem tak zvané přímé demokracie včetně občanského veta, a to na všech úrovních. Dosavadní systém zastupitelské demokracie totiž by tuto formu měl přijmout. Pokud se týče volby presidenta jsme nadále pro přímou volbu i odvolatelnost.
5. Zakotvit Češtinu jako úřední jazyk přímo v ústavě.
Milan Rokytka
předseda p.v. Rozhodneme,
strana mládí, rozvoje a stability
Žádné komentáře:
Okomentovat