Hnutí ANO dál pokračuje v hledání podpory pro druhé sestavování vlády, intenzivně teď jedná třeba s Filipovou povolebně otřesenou KSČM. Už v úterý chtějí komunisté projednat s Andrejem Babišem některé zásadní programové body, které by mohly rozhodnout o tom, jestli budou komunisté druhou vládu tolerovat.
Komunisté vytvořili seznam témat, která jsou pro jejich rozhodování o toleranci při vyslovování důvěry vládě stěžejní, je mezi nimi třeba revize majetku církví, kontrola státních podniků nebo stavba dostupných bytů. Bodů je ale více.
V případě navyšování minimálních mezd a důchodů by podle ANO neměl být problém nalézt řešení. "Co se týče valorizace důchodů, zvyšování minimální mzdy, aby to nebylo ad hoc jen vždycky, když se blíží nějaké volby a že si to prosadí nějaká politická reprezentace, tam jsme samozřejmě taky pro," potvrdil nám předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Dalším bodem je progresivní zdanění, to by mohlo být mezi hnutím ANO a KSČM třecí plochou. "Tam je asi bod, který v tuto chvíli příliš k jednání není, protože pozice hnutí ANO vždycky byla a je stejná, že nechceme zvyšovat daňové zatížení občanů ČR ani firem," doplnil Vondráček.
Diskutovat by se mělo i o obecném referendu, hnutí ANO je na to připraveno, mají ovšem z části odlišný náhled na konkrétní parametry, ačkoliv pro volbu presidenta stačilo 50 000 podpisů a po zvolení může například sjednávat mezinárodní mezinárodní smlouvy. O referendum dlouhodobě usiluje také SPD. S ní by hnutí Andreje Babiše mělo jednat ve středu a rozhodně není bez šance.
"Mám z těch jednání velmi dobrý pocit. Jestli to bude takhle pokračovat dál, tak se určitě na nějaké spolupráci při prosazování našeho politického programu dohodneme," uvedl předseda strany Tomio Okamura.
Kamenem úrazu u komunistů je však referendum o NATO a u SPD referendum o EU, což oba subjekty voličům slíbily a na tento slib se do sněmovny i dostaly. Pokud jej poruší s viděnou různých benefitů pro své partajní oligarchy, už se do ní dostat nemusí, konstatují TOP konzultovaní politologové.
Babiš proto hraje i "oranžovou kartu". Na pozici předsedy ČSSD na mimořádném sjezdu kandiduje celkem sedm lidí. Jedním z nich je místopředseda Jan Hamáček, podle kterého se názory na vyjednávání o vládní účasti uvnitř strany liší. V boji o křeslo předsedy se utká s bývalý ministrem vnitra Milanem Chovancem, exhejtmanem Jiřím Zimolou, dále Miroslavem Krejčíkem, Romanou Žateckou, Antonínem Staňkem a Janem Juklem.
"Záchranáři" ČSSD se ale dopustili dle docenta Valenčíka dvou základních chyb hned na začátku:
1. Nedokázali se vymanit ze stereotypního vidění reality, do kterého spadli svým dlouholetým politickým rutinérstvím.
2. Vůbec nevnímají vývoj veřejného mínění, zejména to, co formující se dominantní proud veřejného mínění vyžaduje od těch, kteří se situují do pozice politického reprezentování normálních lidí, a ocitli se nikoli včele, ale na chvostu dění. (Úmyslně používám "na chvostu dění" odpovídající dobovému pojmu "chvosticismus" místo nám bližšího "mimo mísu", protože tentokráte původní dobové označení velmi přesně vystihuje, o co jde, a odpovídá původnímu smyslu toho slova.)
Bez kvalitní analýzy situace nemůže nikdo postavit ani dobrá východiska z ní, realistický program a vhodné, důvěryhodné osobnosti k jeho prosazení.
Babiš sice přebral komunistům pozici protestní volby, tj. volby toho, kým nejvíc naštvou „mocné“, ale jak rychle ji přebral, tak rychle ji i může ztratit. Lidé sice přesně neví, kdo jsou ti mocní, jak funguje současná moc, ale mají už dost mainstreamové manipulace a havlovského pokrytectví, které vybublává v trapnosti nejrůznějšího typu.
Tak, jak mě Babišův volební program příjemně překvapil, tak mě návrh programu jeho první vlády vzešlé z výsledku voleb zklamal. Vycházím přitom z čistě odborného pohledu na danou problematiku. Pokud někdo chce začít dělat reformy, které odstartují pozitivní změny v ekonomice i celém společenském systému, musí mít tyto reformy určitou vnitřní logiku.
Vládní program je stereotypní, v podstatě blokuje reformy, jediná motivace, která je v něm zmíněna, je k penzijnímu připojištění (na které nemají zejména ti, co jsou na tom nejhůře)...
Z toho pro mě vyplývá:
1. První Babišovy vlády není škoda.
2. Babiš asi nemá představu o tom, jak reformy realizovat.
3. Příliš závisí na tom, kdo zrovna může ovlivňovat Babišovy kroky.
Babiš rovněž nedbá na varování prezidenta Beneše, že bez spojení Čechů a Slováků v silném Československu nemají oba národy samostatně naději na přežití, natož na rozvoj, a to pro něj může mít tragické až fatální důsledky:
„Vážení spoluobčané,
v nedávné době jsem podepsal historicky významné dokumenty pro naši Československou republiku, to jest, dekrety prezidenta Československé republiky. Tyto dokumenty nám dávají naději, že se již nikdy nebudou opakovat tragické události let 1938 a 1939. Vědom si neblahých zkušeností národa, zejména z druhé světové války, zanechávám Vám odkaz, ve kterém Vás varuji před možnými dalšími požadavky za znovuosídlení našeho pohraničí sudetskými Němci, kteří byli poprávu na základě mých dekretů z naší republiky odsunuti.
Může se stát, že mé dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války, budou odstupem času revanšisty prohlašovány za neplatné. Může se stát, že se najdou „čeští vlastenci“, kteří se budou sudetským Němcům za jejich odsun omlouvat a že budou nakloněni otázce jejich návratu.
Nenechte se oklamat a jejich návratu nedopusťte. Hitlerové odchází, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. Mohou se najít i vlastizrádci, kteří budou opět usilovat i o odtržení Slovenska od České republiky. Bylo by to pošlapání odkazu našeho prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka a spoluzakladatele M.R.Štefánika. Vedlo by to k zániku obou našich národů.
Nezapomeňte, že mé dekrety se týkaly i potrestání vlastizrádců, že mají trvalou platnost a potrestejte všechny případné vlastizrádce ať je to kdokoliv, a v kterékoliv době.“
Váš dr. EDVARD BENEŠ
Praha, květen 1947
Žádné komentáře:
Okomentovat