Lithium je zásadním problémem ovlivňujícím nejen stávající, ale i budoucí vývoj České republiky, a to i ekonomicky, když množství vytěžitelného lithia dle nových průzkumů stále roste.
Je to však i jistý sporný prvek, kdy nelze jednoznačně garantovat výnosnost, což může vést k podobným unáhleným závěrům o zbytečnosti lithia pro českou ekonomiku, jako když v Rusku hodnotili význam Aljašky při uzavírání dohody mezi vládami Ruského impéria a Spojených států amerických, která vedla k prodeji ruského území v Severní Americe o celkové rozloze 1 518 000 km2 za pouhých 7 200 000 dolarů; k předání území došlo 18. října 1867.
Není známé, že by orgány činné v trestním řízení šetřily problematiku memoranda, přestože vedlo dokonce k mimořádné schůzi sněmovny.
Poplatky státu za těžbu lithia jsou minimální, když jejich nezvyšování garantuje úprava horního zákona navržená vládou a pozměněná na základě návrhu poslance Urbana.
Dne 2. června 2015 předkládá vláda návrh na změnu horního zákona.
V říjnu 2015 předkládá poslanec Urban známý i z prosazování nízké ceny akcií OKD pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 500/0), kdy navrhl: „Navrhovaná změna: § 33k se doplňuje nový odstavec 3, který zní: (3) Výše sazeb úhrad může být zvyšována na základě vývoje tržních cen, a to ve lhůtách nejméně pěti let.“
Šlo o změnu ve prospěch těžařů zabezpečující, že případně nevhodně stanovené nízké sazby úhrad ve prospěch státu za těžbu nerostného bohatství nebudou těžařům zvyšovány, a tak zůstanou prostředky mimo státní příjmy. Změna zákona vyšla ve Sbírce zákonů v březnu 2016, takže následně bylo možné stanovit poplatky a zahájit kroky k využívání dosud nevyužívaného nerostného bohatství soukromymi subjekty. Následně vláda Bohuslava Sobotky 16. 3. 2016 schválila nařízení, dle kterého se za vytěžené lithium platí za 1 tunu fixně 10 692,00 Kč bez ohledu na vývoj této ceny na světových trzích.
V pondělí 17. října 2016 proběhl seminář s názvem Potenciál těžby lithia v ČR a jeho využití v pokročilých technologiích pořádaný Akademií věd České republiky ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky zahájeny osobně jejím předsedou a potencionálním prezidentem České republiky prof. Drahošem.
Nelze vyloučit, že pozornost, kterou mu věnovala Akademie věd České republiky, je i příčinou, proč z významné části financují volební kampaň profesora Drahoše osobnosti spojené s Lithiem.
Na světovém trhu cena lithia výrazně roste. Zatímco v roce 2011 byla $ 4,268 za 1 tunu, pak v roce 2017 je $ 9 100,00, tj. při kursu za $21,025 Kč představuje cena za tunu celkem 191 327,5 Kč,takže na Českou republiku jako vlastníka lithia by připadlo ve stávajících cenách asi 5 % z každé vytěžené tuny, když zákon v §33k stanoví maximum 10 %. Pokud by se vývoj cen lithia pohyboval podobným tempem jako posledních 5 let, tak by na Českou republiku z předpokládané částky 405 015,84 Kč za tunu za 5 let připadlo relativně ještě méně procent. Změnou horního zákona garantují nezvyšování poplatků státu a nízkou částkou placenou státu těžaři; v některých případech byly vytvořeny základní legislativní předpoklady pro případné vyvedení majetku prostřednictvím těžby, pokud by byl na tom zájem.
Význam lithia zachycuje pracovní návrh vládní strategie z června 2017. Vládní usnesení 569/17 Surovinová politika České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů bylo schválené dne 14. 6. 2017 dokonce v poslední den, kdy předseda ČSSD Sobotka stál jako předseda strany v čele vlády.
Význam lithia pro budoucnost České republiky si přitom uvědomuje i tehdejší premiér Sobotka, přestože jeho hodnotu zpochybňuje i v Poslanecké sněmovně, ale i další politici.
Andrej Babiš se postavil na ochranu zájmů České republiky při těžbě lithia a druhý den po zveřejnění policie informuje státního zástupce o tom, že bude žádat o jeho vydání k trestnímu stíhání.
U lithia v České republice v zásadě jde o kaliště a podzemní lithium.
V březnu 2008 dochází k prodeji odkaliště lithia firmě Cínovecká deponie, a. s., do které později, analogicky jako v případě OKD do Karbon Investu, nastupuje další osoba podporující KDU-ČSL a TOP 09 pan Karel Janeček prostřednictvím firmy RSJ. K podzemnímu lithiu pak bylo bez právní povinnosti podepsáno memorandum s australskou firmou, kde se dle některých mají ukazovat vazby na pana Bakalu.
Rizikem pro soby zainteresované na lithiu bylo vládní prohlášení vlády Andreje Babiše z 8. 1. 2018, které obsahovalo následují text: „Budeme důsledně hájit vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin České republiky, především strategických surovin. Prověříme možnost těžby a zpracování lithia prostřednictvím státního podniku DIAMO. Posoudíme závaznost memoranda o těžbě lithia a dle výsledků právní analýzy přijmeme veškerá opatření k ochraně zájmů ČR. Cílem je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. V tomto smyslu neprodleně upravíme Surovinovou strategii České republiky a následně také příslušnou legislativu, především horní zákon a geologický zákon, včetně zvýšení poplatků za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a co nejvyššímu efektu pro stát. Rovněž zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních poplatků.“
Nový ministr nepřistoupil k urychlenému a zkratovitému řešení memoranda. Vláda ve svém programovém prohlášení zohledňuje doporučení bývalé sněmovny ke zrušení memoranda k lithiu. Bylo tak absolutně nepřijatelné, aby vláda Andreje Babiše dostala důvěru, protože by lithium mohlo zůstat státu.
Karel Janeček, respektive firma Cínovecká deponie, a.s., identifikační číslo 27892051, která nyní patří k firmám, jim ovládaným, se k Lithiu částečně dostala již v roce 2008, kdy došlo k odprodeji lokality společnosti Cínovecká deponie, a.s. údajně za podezřelých okolností za pouhých 866 tisíc Kč. Vznikla pouhý rok před prodejem, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. Text této smlouvy není z veřejných zdrojů znám, pouze se uvádí, že k prodeji za druhé vlády Mirka Topolánka došlo za podezřelých okolností smlouvou z 25.března 2008. Zakladatelem státního podniku bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vedené Martinem Římanem z ODS. Pozdější vytváření podmínek pak nastalo až za vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl ministrem Jiří Havlíček z ČSSD.
Podezření o šetření Čapího hnízda
Podezření z účelového šetření kauzy Čapí hnízdo vyvolává na základě údajů dostupných z veřejných zdrojů zdlouhavé šetření oznámení, které se zdálo, že směřuje uzavřením do volební kampaně k termínu voleb do sněmovny 20. 10. 2017. A to až do doby, co A. Babiš oznámil, že chce, aby lithium zůstalo ve vlastnictví státu, když ihned poté, co bylo zveřejněno, že toto Babiš chce, informoval policista státního zástupce o tom, že bude žádat o vydání Babiše.
Žádné komentáře:
Okomentovat