Příkladné zacházení s penězi daňových poplatníků na obraně

Ministerstvo obrany plánuje do roku 2025 zdvojnásobit svůj rozpočet a z dnešních 53 miliard se dostat až na částku přes 100 miliard korun ročně, tak aby výdaje na obranu tvořily 2 % HDP. Jeho nákupy a zamýšlené nákupy se však často spíš jeví jako nesmyslné vyhazování peněz. Nejinak je tomu v případě plánovaného nákupu radarů.

V květnu 2016 Stropnického ministerstvo obrany avizovalo, že chce koupit radary pro českou armádu a že kvůli tomuto nákupu oslovilo několik států. Nejdříve se hovořilo o ceně 3,6 miliardy korun za osm radarů MADR, později, když byl za dodavatele osmi nových mobilních radarů vybrána izraelská firma ELTA, která je má dodat do roku 2021, se psalo o ceně 2,9 miliardy korun (je možné, že šlo o původně zmíněnou částku bez DPH), jenže později se ukázalo, že celková cena za radary nebude 2,9 miliardy korun, ale ani 3,6 miliardy korun, ale 5 miliard korun.

O této částce se psalo v souvislosti s tím, že Švédové, respektive švédská firma Saab, nabízela řešení o 600 milionů korun levněji, ale i přesto byli vybráni Izraelci. V této souvislosti bylo v médiích zmiňované i možné ovlivnění zakázky, s kterým byla spojována skupina Czechoslovak Group, jejíž firma Retia má dle předběžné dohody s izraelskou společností pro radary vyrábět anténní technologie a má také 20 let radarové systémy udržovat, za což by měla získat 2,1 miliardy korun

K podpisu smlouvy o nákupu radarů mezi izraelskou firmou a českým ministerstvem obrany mělo dojít koncem loňského října či začátkem loňského listopadu, ale nedošlo k němu. A to i přesto, že začátkem loňského října mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek prohlašoval: „Smlouva na MDAR je oboustranně doladěná, zbývá dokončit pouze náš interní schvalovací proces a v řádu týdnů bude vše hotové a připravené k podpisu.“

Nyní se ukazuje, že průtahy při podpisu smlouvy mají na české straně vcelku podstatný důvod. A tím je mimo jiné fakt, že Národní úřad kybernetické bezpečnosti (NÚKIB) neschválil dokumentaci k nákupu radarů, které chce české ministerstvo obrany od izraelské firmy koupit. To znamená, že tyto radary by nesměly být připojeny k systémům NATO.

Nová ministryně obrany K. Šlechtová k tomu uvedla: „Vzhledem k tomu, že já disponuji konečným stanoviskem NÚKIB, že za stávající dokumentace nebude udělena certifikace, tak jsem předevčírem (pátek 19. 1.) svolala poradu vedení ministerstva obrany a generálů, kde jsme se dozvěděla, že polovina náměstků nemá konečnou smlouvu, má znalecké posudky ke staré verzi smlouvy.“

Šlechtová tedy nechá na konečnou verzi smlouvy vypracovat nový znalecký posudek a o stanovisko požádala také ministerstvo zahraničí, z něhož podle Šlechtové vyplynulo, že smlouvu s Izraelem bude ještě nutné upravit…

Shrnuto a podtrženo tedy… cena za radary se podle informací médií od května 2016 téměř zdvojnásobila, zakázku vyhrála společnost, která nepodala nejvýhodnější nabídku, ani náměstkové na ministerstvu vlastně nevědí, jak vypadá konečná smlouva a jak vychází ve znaleckých posudcích – a tato smlouva je navíc evidentně ve stavu, který je nepřijatelný. Výborný výsledek „makání“ bývalého ministra obrany Stropnického…

Zdroj: VV