Trvalo nějaký čas, než
jsme přebrali japonské know-how, ale dokázali jsme to. Majitelé jsou
s námi spokojeni. Jezdí k nám dokonce zástupci dalších 80 výrobních
provozů ve světě, uvedl
jednatel a generální ředitel KoyoBearings ČR Petr Novák pro TOP při diskuzním setkání
Pražského klubu České manažerské asociace (ČMA). Akce proběhla ve čtvrtek 18. ledna
za účasti tří desítek vrcholových manažerů a hostů v příjemném a pohostinném prostředí ClarionCongress Hotel
Prague nedaleko stříbropěnné říčky Rokytky.
Život 41letého Petra
Nováka (druhý zprava mezi kolegy z ČMA) je neuvěřitelným příběhem manažerského úspěchu, dlážděným těžkou prací a
vstřebáváním amerických a japonských zkušeností. Osm let strávil v USA, kde vystudoval dvě vysoké školy,
nejprve v Pensylvánii se zaměřením na mezinárodní obchod a finance a pak
v Chicagu, kde se věnoval managementu. Následně tři roky pracoval
u svého prvního majitele americké společnosti Ingersoll Rand.
Americké
zkušenosti
„Kupovali
a prodávali jsme firmy. Byla to hodně dobrá zkušenost,“
vzpomíná Petr Novák. V roce 2001 si jej jednou v 9 hodin ráno zavolal do
své kanceláře šéf společnosti. „Zavři
dveře. Budeme zavírat závod v Německu a jiný otevírat v Česku, chci,
abys byl ředitelem. Přijď zítra ráno a řekni ano nebo ne,“ prohlásil. „A v jakém to bude městě?“ opáčil
Petr Novák. „Sotva vím, kde leží Česko,
tak na tohle se mě neptej,“ ukončil tehdejší šéf krátký rozhovor. Po
celodenních úvahách se nakonec rozhodl vrátit domů. Teprve časem zjistil, že
závod se postaví v Olomouci.
„Dostal
jsem čtyřletý kontrakt do funkce finančního ředitele a u Američanů jsem měl
ohromnou důvěru, že reporting a výkaznictví bude správně. Byl jsem nakonec ve
vrcholovém managementu jediný vyslanec z USA,“
vzpomíná Petr Novák. Začátky nebyly nikterak lehké, spíše krušné. První, co
zjistil, byla odlišná kultura a pracovní nasazení. Jen v prvních měsících
musel vyměnit několik účetních, než našel toho správného. Prostě americký Ingersoll Rand byl
silně finančně řízen a orientován, vše bylo podřízeno krátkodobému zisku pro
akcionáře. Jenže pak přišel rok 2004 a měl se vrátit zpět do
Ameriky, kam se mu už moc nechtělo. Proto uvítal možnost, že by se mohl stát
generálním ředitelem olomoucké továrny. Musel ale souhlasit s ročním
proškolením v USA. „Investovali do
mě hodně času a peněz. Osahal jsem si výrobu, působil mezi operátory, pendloval
mezi různými fabrikami,“ uvádí Petr Novák. V Česku se nakonec stal
šéfem logistiky a od roku 2008 řídí celý závod.
Od
Američanů k Japoncům
Zlom nadešel v roce
2010, což nikdo moc nečekal – závod změnil majitele, stali se jím Japonci z
JTEKT Corporations. Tahle globální společnost z japonské Osaky má nyní po celém
světě 81 provozů a zaměstnává 43 500 zaměstnanců. Místo toho, aby Petr Novák
podlehl zoufalství, si s ostatními manažery vybral tu cestu, že Japoncům
nabídne spolupráci. Od ledna 2010 se u něj netrhly dveře, jedna delegace
Japonců střídala druhou. Neustále přijížděli auditoři a zkoumali, co se dalo.
Do managementu nakonec nenastoupil žádný Japonec, jen stále přicházely různé
úkoly a pokyny. „Snažili jsme se je
plnit. Ale přece jen jsme je přizpůsobovali českým podmínkám“ říká Petr
Novák.
Výroba Japonců je založena
na Toyota Production Systems, který má zajistit co nejvyšší efektivitu a
zeštíhlení procesů. Tento systém využívá například rovné linky, vše musí být
abnormálně přehledné. Požadavkem doby je vysoká automatizace výroby – nyní
patnáct strojů u KoyoBearings obsluhuje jeden operátor.
Japonci jsou podle Petra
Nováka týmoví hráči, snaživí, a prokazují vysoké nasazení. Vůči svému
zaměstnavateli jsou silně loajální a v práci tráví hodně času, 10 hodin i více.
Je tradicí, že po práci se ještě zaměstnanci scházejí. Dbají na stručnost, mají
rádi data a statistiky. Jsou to perfekcionisté, požadují detaily. Návštěvy mají
vždy přesný řád a harmonogram, vše se předem kontroluje. Na věci se dívají
z dlouhodobé perspektivy. Proto má Petr Novák radost z rozhodnutí
majitelů korporace, postavit v roce 2019 ještě jednu výrobní halu a
rozšířit produkci. Ta zahrnuje jehličková
a válečková ložiska a kladky pro automobilový a strojírenský průmysl. Výrobky
firmy se používají mimo jiné v převodovkách, motorech, startérech, brzdách či
kompresorech. Před časem získala společnost KoyoBearings i první
„elektro“ kontrakt, a to na výrobu ložisek pro motory elektromobilů značky
Jaguar. Samozřejmě, že vývoj na nikoho nečeká a firma se neobejde bez inovací a
spolupráce s výzkumnými ústavy a VŠ, například s VUT Brno.
Oceněný
manažer
A jaký ještě je Petr
Novák? Na první pohled skromný a poctivý pohodář. Nesnáší nekalé praktiky a
podrazy, naopak je mu blízká otevřená komunikace, důvěra a respekt a odbornost.
Podle něho by se lidé neměli bát něco říci, zpětná vazba je velice důležitá.
Jeho mottem je mít smysluplný cíl a vědět, co chci dělat. Co ho baví je
cestování a sport, třeba plavání a běh. Petr Novák si klade ve všem vysoké
cíle, ve sportu si například před
pár lety stanovil cíl uběhnout maraton a nyní ho již běhá pravidelně.
Prioritní je však pro něho také rodina.
A aby těch plusů nebylo
málo, snaží se o dobré vztahy uvnitř firmy a normální jednání s odboráři
při mzdových vyjednáváních. Podporuje technické školství, mateřské školky,
nabízí studentům stáže, pracovní brigády a také práci, věnuje prostředky na
charitu. Není divu, že japonská firma v srdci Moravy získala již pětkrát titul
Zaměstnavatel Olomouckého kraje. Třikrát se stala Dodavatelem pro Auto roku v
ČR, v roce 2015 obdržela ocenění Společnost přátelská rodině, v roce 2016
národní cenu Odpovědné firmy ČR. A Petr Novák? Ten se v roce 2016 probojoval
mezi TOP 10 nejlepších manažerů v ČR, stal se nejlepším manažerem odvětví
Kovodělná a strojírenská výroba a získal cenu Mladý manažerský talent.
Možná bude nová Babišova vláda i díky jeho nesporným kvalitám a úspěchům věnovat větší pozornost Lednické výzvě ČMA, kterou plně podporuje i Rozhodneme, strana mládí, rozvoje a stability. "Zatím se jejími částmi vytrženými z celkového konceptu v debatách ohání jen prezident Miloš Zeman a to je málo, odpovědnost nese také a hlavně vláda," říká předseda Rozhodneme Milan Rokytka.
Související články:
Žádné komentáře:
Okomentovat